Postupně zkouším všechny druhy chleba na trhu, našla jsem jeden, který mi docela chutná, celozrnný. V Lidlu se dají koupit dobré marmelády s 50% podílem ovoce a levné maso. Kilo kuřecích stehen za 2.38 Eura. Lidl vůbec vede, páč nabízí sortiment převážně německé výroby, což už se alespoň trochu blíží českému. Mají tu naši oblíbenou Ekvádorskou 70% čokoládu za 1.5 Euro. Objevila jsem také mazadlo na způsob pomazánkového másla, bohužel na můj oblíbený tvaroh jsem doposud nikde nenarazila. Tvaroh se v angličtině řekne cottage cheese a jedná se o hrudky sýra v tvarohu, jak ho známe v Čechách . Klasická Madeta nikde. Zato mňam šunka z krůtích prs s 97% podílem masa. Zlobí nás sýr, Cheddar už nám leze krkem a do Eidamu dávají ledek.
Poté, co jsme první týden pobytu s nadšením koupili sladké bulky se sušeným ovocem a měli co dělat, abychom je nemuseli vyhodit, jsme se rozhodli, že tudy cesta nevede a rozhodli se spolehnout na vlastnoručně ukuchtěné dobroty. Koupili jsme plech do trouby na vlastní tvorbu. Problém ovšem nastal s výběrem mouky a ingrediencemi na koláč. Velké množství druhů mouk a směsí na chleba, hladké mouky a mouky celozrnné, různých mixů mouky s pečícím práškem nás už několikrát odradilo od koupě s odkladem na příště. I tentokrát jsem zmatená stála před regálem s přípravky na pečení a snažila se zkombinovat cenu s kvalitou, již odhodlaná něco koupit a vyzkoušet. Najednou mě někdo chytil za paži. Veselá irská bábi na mě hned spustila svou hatmatilkou. Chci-li prý upéct chleba? Vysvětlila jsem jí, že nechci chleba, ale sladký koláč. S nadšením se pustila do vysvětlování, která mouka se na co hodí a našla mi dosud utajený pečící prášek. Když se ujistila, že vše chápu, rošťácky se mnou zacloumala ve stylu „to si dáte dobrotu, viďte!“ a odešla. Riskli jsme tedy jednu z mouk a v neděli jsem upekla sušenky (no jo, původně měl být ten koláč, ale mouka se chovala nezvyklým způsobem, chce to ještě vychytat). Žambo otestoval na kuřatech gril v troubě, dopadlo to výborně.
Nejen jíme, ale také se vzděláváme čtením z knihovny půjčených knih (v angličtině), beletrií i odbornými texty. Půjčila jsem si knihu o Public Relations, čte se dobře a baví mě velice. Žambo, velký čtenář, sjíždí jednu anglickou knihu za druhou a libuje si, že rozumí knihám, kterým před pár lety nerozuměl.
Rádi bychom chodili na větší a častější procházky, zvlášť když neprší, je člověku líto být zavřený doma. Okolí je ale oplocené a zabordelené odpadky. Ještě jsme si nezvykli.
Na jedné z procházek jsme zabruslili k místnímu Aquatic centru. Vypadá lákavě, tobogány, skluzavky, bazény. Výhoda je, že Irům sport nic neříká (nebo mají tlouštíci zákaz vstupu?) a vodní centrum tak bylo v sobotu odpoledne poloprázdné. Aquatic centrum se tak dostalo na seznam položek, které si dovolím zafinancovat z první výplaty. Už je jich docela dost, budem potřebovat velké prémie!
Žádné komentáře:
Okomentovat